2024-05-23
V úterý večer (21.) místního času vydala Čínská obchodní komora Evropské unie na oficiálním účtu X prohlášení, že se z interních zdrojů dozvěděla, že Čína může zvážit zvýšení dočasné celní sazby na dovážená auta s velkoobjemovými motory.
Prohlášení poukázalo na to, že tento potenciální krok bude mít dopad na evropské i americké výrobce automobilů, zejména s ohledem na pozadí nedávných amerických a evropských útoků na čínská elektrická vozidla. Hongkongská média „South China Morning Post“ 22. dne informovala, že toto „protiopatření“ bude čelit obchodní akci přijaté Evropou a Spojenými státy proti čínským elektrickým vozidlům.
Podle hongkongských médií Liu Bin, hlavní expert China Automotive Technology Research Center a zástupce ředitele China Automotive Strategy and Policy Research Center, v rozhovoru prozradil relevantní obsah. Čínská obchodní komora v Evropské unii také citovala své prohlášení, že podle pravidel WTO lze dočasné celní sazby Číny na dovážené benzinové automobily a SUV se zdvihovým objemem motoru větším než 2,5 l považovat za zvýšení na 25 %.
Liou Bin zdůraznil, že návrh úpravy odráží odhodlání Číny sledovat cíl „dvojího uhlíku“ a urychlit zelený rozvoj, je v souladu s pravidly WTO a zásadami tržního hospodářství a „zásadně se liší od protekcionistických opatření přijatých některými zeměmi a regiony“. ".
Podle zpráv bude Čína v roce 2023 dovážet asi 250 000 vozů se zdvihovým objemem motoru větším než 2,5 l, což představuje 32 % z celkového počtu dovezených vozů. Dovážená auta s velkoobjemovým motorem také tvoří 80 % čínské spotřeby automobilů s velkoobjemovým motorem. Pokud dojde ke zvýšení dočasné celní sazby, bude to mít výrazný dopad na auta dovážená z Evropské unie a dotkne se to i aut dovezených ze Spojených států.
The South China Morning Post zmínil, že toto prohlášení přišlo v době, kdy byly obchodní vztahy mezi Čínou a západními mocnostmi napjaté. Minulý týden, navzdory silnému odporu Číny, Bidenova administrativa oznámila uvalení vysokých cel na několik čínských produktů vyvážených do Spojených států, zejména zvýšení dovozních cel na čínská elektrická vozidla na 100 %. To také vyvolalo obavy v mnoha zemích, jako je Německo a Švédsko.
Když 21. místního času navštívila americká ministryně financí Yellenová Frankfurt v Německu, pokusila se získat EU, aby se společně vypořádala s takzvanou „nadměrnou kapacitou“ Číny. Znepokojivě tvrdí, že Spojené státy a západní spojenci musí reagovat na rostoucí výrobní sílu Číny „jednotně“, jinak bude jejich průmysl v ohrožení.
Ve svém projevu také odůvodnila nová americká cla tím, že Spojené státy nemají v úmyslu zavádět protičínskou politiku, že „nadměrná kapacita“ Číny může „ohrozit přežití továren po celém světě“ a že zvýšení amerických cel je „strategický a cílený krok“.
Yellenová se během návštěvy Frankfurtu setkala s vedením bank a koncem tohoto týdne se zúčastní setkání ministrů financí G7 v Itálii
Zdá se však, že EU je v této olivové větvi rozšířené o Spojené státy méně aktivní. Podle Financial Times později toho dne předsedkyně Evropské komise von der Leyenová na předvolební debatě v Bruselu řekla, že EU nebude následovat Spojené státy při uvalování cel na Čínu a že EU přijme „balíček cel“ odlišný od z Washingtonu Přístup vyžaduje cla na Čínu „šitá na míru“.
Podle Wall Street Journal ve svém projevu naznačila, že jakákoli cla, která nakonec EU uvalí, budou nižší než 100% cla uvalená minulý týden Spojenými státy na čínská elektrická vozidla.
List Financial Times uvedl, že do voleb do Evropského parlamentu zbývá necelý měsíc a Von der Leyenová usiluje o znovuzvolení předsedkyní Evropské komise. V debatě „bagatelizovala“ možnost obchodní války s Čínou a pohrávala si se slovy: „Nemyslím si, že vedeme obchodní válku. Můj návrh je ‚riskovat DE-riskovat spíše než oddělovat‘. Je zřejmé, že se zapojujeme do obchodní války s Čínou.“ „DE-riskování“.
The New York Times 21. dne uvedl, že němečtí představitelé jsou opatrní ohledně přijímání tvrdých opatření, protože to může vést k tomu, že Čína uzavře německé automobilky jako BMW a Volkswagen. Německý kancléř Scholz ve svém projevu minulý týden řekl: "Neměli bychom zapomínat, že evropští výrobci, stejně jako někteří američtí výrobci, dosáhli úspěchu na čínském trhu a také prodali velké množství automobilů vyrobených v Evropě do Číny."
Na téže tiskové konferenci švédský premiér Ulf Kristersson také řekl, že „začít s demontáží globálního obchodu je špatný nápad“.
Pokud jde o uvalení dodatečných cel vládou USA na Čínu, mluvčí čínského ministerstva zahraničí Wang Wenbin 15. dne řekl, že USA pokračují v politizaci ekonomických a obchodních otázek a dále zvyšují cla vůči Číně. To je násobení chyb a pouze to výrazně zvýší náklady na dovážené zboží a americké podniky a spotřebitelé ponesou více ztrát, což povede k vyšším nákladům pro americké spotřebitele. Podle odhadů Moody's nesou američtí spotřebitelé 92 % nákladů na dodatečná cla vůči Číně, přičemž americké domácnosti utratí ročně dalších 1300 dolarů. Protekcionistická opatření USA také způsobí větší škody na bezpečnosti a stabilitě globálního dodavatelského řetězce. Všimli jsme si, že mnoho evropských politiků prohlásilo, že zavedení dodatečných cel je špatnou strategií, která podkope globální obchod. Vyzýváme Spojené státy, aby důsledně dodržovaly pravidla WTO a okamžitě zrušily dodatečná cla uvalená na Čínu. Čína přijme veškerá nezbytná opatření na obranu svých práv a zájmů.